Na začátku srpna jsme vyrazili čeveňákem s tím, že letos se poprvé pokusíme úplně vyhnout kempům a zkusíme stellplatzy nebo bude-li to možné, tak na divoko.
Den první pátek
Vyrazili jsme v pátek po práci s cílem dojet do jižních Čech, cesta utíkala perfektně, tak jsme zakotvili až s padající tmou ve Vyšším Brodě na parkovišti a přespali první noc
Noc ve Vyšáku
Den druhý sobota
Přejezd z Vyššího Brodu do města Golling an der Salzach. Zkusil jsem využít gravitace a z Lince jsem skočil na dálnici a svezl se z kopečka až k Mondsee. Na dálnici mě předjíždí úplně všechny auta, cestovní rychost na dálnici mám max. 85km/h
Ve městě Golling jsme našli stellplatz v blízkosti Aqua Salza Spa a šli se podívat na Golling Wasser fall. Supr zážitek, nad vodopádem se prochází po ocelové lávce
Golling Wasserfall
Stellplatz Golling
Den třetí neděle
Třetí den jsme chtěli jít na soutěsku Salzachklamm. U pokladny nám paní sdělila, že s dítětem mladším 8 let nás do soutězky nepustí. Naštěstí cca 20km dál je další soutěska Lammerklamm a tam můžeme i se psem. Po soutězce jsme přejížděli na koupání a pak najít flek na spaní na parkovišti u Gossausee
Pohled na parkoviště u Salzachklamm
Soutěska Lammerklamm
Den čtvrtý pondělí
V pondělí byla v plánu pěší vycházka kolem předního a zadního jezera Gossausee. Je to paráda, u zadního jezera se volně pasou krávy, je tam i občerstvovna, krásný místo. Po příchodu zpět z tůry jsme skočili do Gossausee koupat a pokračovali dál směrem na Hallstatt, kde jsme si řekli, že brzo ráno zkusíme zajet do města na prohlídku. V Hallstattu jsme chytli flek na stellplatzu přímo u jezera, luxus
Pohled na přední Gossausee
krávy u zadního Gossausee
Den pátý úterý
Ráno vstáváme na budík a mažeme na autobus, co jezdí kousek od stellplatzu. Jenže čekáme na špatný zastávce a bus frnkne před nosem. Tak mastíme pěšky po cyklostezce vedle silnice, bylo to cca 4km, tak se dá. Do Hallstatu dorážíme kolem 9:00 hod a město zdá se být v pohodě. Turisti samozřejmě jsou, ale v množství přijatelném. Přece jen je to nejhezčí městečko Rakouska v Unesco, bylo by naivní si myslet, že je budeme mít sami pro sebe. Ve městě trávíme dopoledne, celý je projdeme a po poledni jdeme čekat na loď, která nás převeze na druhej břeh jezera k vlakový stanici Hallstatt. Kolem poledne začíná být turistů nepřijatelné množství, tak mizíme akorát. Loď nás převeze a po druhém břehu jdeme cca 5km zpátky po cyklostezce ke stellplatzu a máme líné koupací odpoledne u jezera. K večeru sbíráme 5 švestek a jedeme na TOP zážitek letošní dovolené. Přejezd po Loser panorama strasse přespat na parkoviště u Loseralm (1600m n. m.) .
Cesta nahoru začíná pozvolna, táhlé úseky a mezi zátočiny o 180°. Řadím mezi trojkou a dvojkou, motor se hřeje víc, ale v únosné míře. Po cca 20 min se začíná hřát ještě víc, ale spíná sahara aa teplota klesne na normál. Jsem šťastný, auto funguje perfektně a já dosahuji vrcholu Loseralm, kde zastavím na parkovišti a nechávám auto běžet na volnoběh cca 10 min. Obcházím parkoviště a kochám se. Po příchodu k autu je pod autem loužička kapající vody. Otevřu motor a zjišťuji, že se prodřela hadice mezi bandaskama chladící kapaliny = žádná tragédie, hadičku jsem zkrátil a je po problému. Tuto noc strávíme na parkovišti Losealm s výhledem na ledovec Dachstein, úplně TOP moment celý dovolený.
Pozn. K Hallstattu: V oblasti Hallstattu jsme záměrně vynechali návštěvu solného dolu a vyhlídky 5 prstů, které jsou vyhlášeným tahákem. To by bylo opravdu v sezóně nepřijatelné. Necháme si tyto místa na jinou návštěvu, nejsme tady naposledy…
Ikonický pohled na Hallstatt
náměstí v Hallstattu
Panoráma na parkovišti u Loseralm
Den šestý středa
Ráno se vzbudíme na parkovišti u Loseralm a jdeme na tůru až k hoře Loser. Perfektní počasí, až si spálím ksicht, nějak to nahoře víc peče čí co…
Po tůře v odpoledních hodinách sjíždíme zpět dolů k jezeru Altausee. Sbalili jsme Červeňáka, zařadím 3 a jedu. Jenže jak jsou mezi 180° zatáčkama dlouhý úseky, nadměrně brzdím. Zbývaly už jen 4 zatáčky do konce a od brzd jde smrad jak kráva. Na prvním možném místě zastavuji a už se od brzd hulí jak z komína. Připadám si potupen, ostatní auta kolem jezdí a čumí na mě jak na pitomce se starou šunkou. Kontroluji brzdy, z krycích plechů na předních brzdách teče gumoasfalt, ale jiná závada není vidět. Spálím si prdel o rozpálený poklice, tak je sundávám a nechám chladnout brzdy. Čekáme cca 30 min, mezitím na motoru měním tu prodřenou zkrácenou hadičku za rezervní. Zpět sbalím káru, brzdy pořád teplý jak sviň, ale už se z nich nekouří, tak jedu dál. Brzdy trochu pískají, ale nevypadá to, že by utrpěly újmu. Sjedeme dolů z panoramastrasse a míříme do Altausse na stellplatz, chytáme flek a přichází bouřka. Tento večer už jen večeříme, dáváme na stellplatzu sprchu atd. Chill out.
Tůra na Loser
Den sedmý čtvrtek
Ráno se vyčasilo, sbalíme bus a jedeme do městečka Altaussee a jdeme na vycházku kolem celýho jezera. Brzdy jsou už OK, zchladly a jsou fakt bez újmy. Paráda. Při vycházce kolem Altaussee zastavíme na jedné plážičce a koupeme se, je nádherně. Před polednem už pár set metrů od auta přichází buřina, doběhnem k autu a prší. Dáme teda v busu oběd a po obědě už neprší, mraky táhnou a my jedem dál. Přejíždíme z Altausee do k jezeru Traun. Pocestě ještě zastavíme v Bad Ischl a jdem se podívat na vilu Franze Josefa a císařovny Sisi. Večer dojíždíme do města Ebenssee a parkujeme na stellplatzu. Jenže podmínky na stellplatzu hovoří o tom, že se může stát pouze na místech vyhrazených, 2. polovina parkoviště je zakázaná. To zjišťujeme až v půl 11 večer, kdy chceme jít spát, prtože všichni ostatní kolem nás se uklidili pryč a stojíme na zakázaném parkovišti sami. Zjišťujeme alternativu a v Ebensse je ještě druhej stellplatz, kam přejíždíme a chytáme flek.
ráno na stellplatzu v Altausee
Pohled na Altausee
stellplatz v Ebensee
Traunsee
Den osmý pátek
V pátek se vzbudíme, pobalíme a přejedem na koupací flek u Traunsee, kde trávíme dopoledne. Poté jedeme až do města Gmünden, kde je lanovka a vyhlídka korunami stromů. Vyjedeme lanovkou nahoru a odpoledne strávíme na stezce.
Poté se vrátíme k autu, poslední koupání a jedem na dálnici na Linz a zpět do ČR. Večer zastavíme na výchozím parkovišti ve Vyšším Brodě, kde si do kempu skočíme na pivo a spíme na parkovišti.
stezka korunami stromů Gmünden
Den devátý sobota
Ráno se ve Vyšáku sbalíme a kousek dál se u Vltavy okoupeme. Pak už cesta do Jindřichova Hradce, kde jsme se mrkli na zámek, dali oběd a s večerem pak dojeli až domů.
Suma sumárum devět dní plnejch supr zážitků kousek za hranicema. Auto šlapalo jak hodinky, radost z jízdy převeliká.
Můžu jen doporučit. Ale je třeba mít na mysli, že tam člověk není příliš vítaný, musí si člověk pořád dávat pozor, kde se může a nemůže nocovat a nakonec psy jsou hodně nevítaní. Ale když s tím člověk počítá, dá se to všecko vychytat a užít si supr tejden…
.
