Dovoz a dovozová STK

[kobrz]

Hola hej,
čeká mě první dobrodružství s T3 a to dovoz z Německa (VW T3 ze SRN přes STK na RV). Tak mě napadlo, že by to bylo fajn téma. Jsem v těchhle zaležitostech úplná lama, ale základní postup asi chápu. Konkrétně v případě Německa:

1. s majitelem odhlásit auto na úřadě a nechat to zapsat do TP,
2. dostat auto domů,
2a bez značek na podvale
2b na exportních značkách - potřeba zařídit na úřadě a v pojišťovně (sranda na cca 130 EUR?)
3. dovozová STK,
4. dva kroky registrace a pojištění v ČR.
(zdroj https://dovoz-auto.cz/)

Budu rád za jakékoli fígle a připomínky, především k dovozové STK. Jak jsem pochopil, při dovozu je šance celkem legálně upgradovat vozidlo např. o větší rozměr kol, silnější motor apod. Jaký by byl váš idealní, ale realistický techničák, a co v něm naopak nesmí býti opomenuto?
Díky za pomoc.
Honza

[Merlin]

Ahoj Honzo!
V podstatě jsi to popsal správně. Já jsem auto dovážel na export. značkách, tak jak si popsal před 8 lety, tak to bude tak nějak stejně.
Co se týče toho techničáku, tak je to tak, že to musíš mít zapsané v originál německým techničáku. Bohužel to není tak, že by jsi si až na tý dovozový technický nadiktoval, co by se Ti líbilo. Oni to tam zkrátka z toho německýho originálu jen přepíšou.

Tak dovozu zdar, je dobře že tu bude další kousek, Merlin.

[Jenda - Povoda]

Ahoj. No na té dovozové technické hodně záleží. Jsou technici, kteří jsou líní a "dosaděj" tvoje dovezený auto na některý dovezený dřív, takže pak třeba neseděj hmotnosti, příp. i rozměry (vysoká střecha, zvedačka, nízká...). Stejně tak normy euro. Nebo zas naopak. Dovezeš třeba auto bez tažného, ještě před stk si ho namontuješ a technik ti ho v pohodě zapíše, protože v německym tp je TZ napsaný ať tam je, nebo není. A kola to je jiná sorta. Tam spíš můžeš trochu zalobovat na dopravce, pokud si třeba seženeš někoho, kdo má kola napsaný na stejnym typu auta a budeš je tak dlouho otravovat, až ti je taky zapíšou. Legální a ofiko cesta na jiná kola do tp u nás není...

Ještě k těm převozkám v DE. Žluté převozky jsou určené jen pro jízdu po DE a neměli by ti je prodat do čr. Červené jsou dražší a smíš s nima po EU. Ale kdyby se ti podařilo, že ti prodávající ty převozky zařídí, tak by ti mohl udělat žlutý a něco ušetříš. Ale český policajti už to znaj a prej po tom jdou.

[kobrz]

Díky za podněty pánové. Takže místo kreativity u dovozové STK se budu hlavně starat o to, aby to přepsali všechno a spravně.
Jinak situace ohledně německých žlutých exportních značek se změnila a jsou ofiko uznávány.
http://www.uamk.cz/garaz/1346-prevozni-znacka-z-nemecka

[arawak]

JAK SE NAKUPUJE AUTO V NĚMECKU

UPOZORŇUJI, ŽE MODELUJI SITUACI, KDY TO VŠECHNO KLAPE, ALE STAČÍ JEDEN KAMÍNEK V SOUKOLÍ A CELÝ POSTUP SE RÁZEM ZMĚNÍ. AŽ TENTO ČLÁNEK DOPÍŠU, ZHODNOTÍM NA ZÁVĚR JEŠTĚ MOŽNÉ RIZIKA.

V první fázi se zaměříme na hledání a postupně to dle mého času dopilujeme do konce. Dnes začínáme fází „hledáme

1. Hledáme
1a) Kde hledat
1b) Jak hledat
1c) Kdo prodává

1a) Většina prodejců se prezentuje na http://www.mobile.de a také je hojně využívaný http://www.autoscout24.de. I když se prodejce prezentuje na obou serverech, není vždy pravidlem, že má v obou nabídkách stejné vozidla. Vícekrát se mi stalo, že to co nebylo na mobile, bylo u téhož prodejce na autoscoutu. Proto doporučuji využívat oba servery. Oba portály funguji v českém jazyce.
1b) Zadejte si požadované vozidlo. V nabídce „kilometry“ se zkuste zamyslet, jestli je nutné zadávat striktně hodnotu do 100 000 km, jelikož auto může mít najeto 101 tkm a už se Vám nezobrazí. Proto bych doporučoval si zvolit nějaké rozmezí. Já osobně většinou hledám do 125 tkm a v některých případech i do 150 tkm. To samé platí pro kolonku „Nabídky pro podnikání, export/import“ = toto nemá nic společného s hláškou v inzerátu „Nur fur export“, ale k tomu se ještě dostaneme. Takže u této kolonky tam nechte, ať se zobrazují i tato vozidla = neplatí, že jsou vždy špatná. Každopádně ale označte, že nechcete zobrazovat poškozené vozidla (zbytečně by se vám tam pletla a někdy to je tak šikovně nafocené, že by jste to ani na první pohled nezpozorovali a volali tam zbytečně).
Další vyplnění už je bez problému, až snad na stáří inzerátu a selekci inzerentů soukromník/prodejce. K prvnímu bych doporučil hledat auta né starší 1.týdne (pokud ovšem hledáte perlu, která se neprodává každý den, tak tam nedávejte žádné omezní), v ostatních případech je na pováženou, proč tam to auto ještě stojí (dle mé zkušenosti to tak v SRN funguje). K druhému omezení se dostaneme později.
A dáme „vyhledat“
1c) Teď máme před sebou seznam vozidel. Je dobré vědět, jak vybírat. V SRN jsou 4 druhy prodejců:
A: soukromá osoba
B: „talibanec“ (turek, arab, rus, ind, polák, jugoslávec)
C: Německý bazar (je jich oproti „talibancům“ o dost méně, ale jsou)
D:Autorizovaný prodejce (na značce nezáleží) = vozidla z většinou z protiúčtu (slangově označuji „hauz“ nebo „autohauz“).

a) soukromá osoba: většinou jsou to lidé, kteří se nedohodli na výkupu s „talibancem“ a prodávají to o 500 - 1000€ více, než jim nabídl „talibanec“. Někdy se podaří najít zajímavý kousek, ale vždy bych měl strach o tzv „poctivost auta“. Je potřeba si uvědomit, že to jsou soukr.osoby a i když jsme na území SRN, tak se můžeme setkat s chováním „východní evropy“. Nehledě na to, že někteří inzerenti mohou být stejně „talibanci“, kteří se ani neobtěžují založit legální živnost a platit daně. Prodávají to zkrátka od baráku a ještě na podivnou kupní smlouvu. Proto se vrátím k bodu 1.1c) a doporučuji zaškrtnout „jen inzeráty obchodníků“
b) „talibanec“: To je těžká kapitola. Většinou jsou to lidé, kteří disponuji budkou „alá OBI „ někde u cesty s placem aut nebo operují na starých vysloužilých benzinkách, které předělali na bazar. Takového prodejce odhalíte v názvu bazaru. Např. GT Automobile, Ali automobile, Jasminautomobile (platí vždy pravidlo zkratka a dodatek automobile). Ve zkratkách se vyskytuji příjmení nebo iniciály (AY, AK, BN- to je třeba zkratka Basamm Náhle, ASS, atd…) U těchto prodejců čekejte orientaci pouze na zisk bez ohledu na pravidla. Většina aut je pouze „fur export – ohne garantie“. Neříkám, že se nedá sehnat pěkný kousek, ale obrázek si nejlépe uděláte, když se podíváte jakou skladbu aut nabízí. Potom by jste měli mít jasno. Pokud někdo tvrdí, že se v SRN netočí auta, tak právě u těchto obchodníků se setkáte s opakem. Přirovnal bych to k českým bazarům. A základní pravidlo: nevěřit údajům v inzerátu o servisní knize, 1.majiteli, velmi dobrý stav. Opravdu jsou mezi něma výjimky, které se chovají slušně, ale za 4 roky, kdy jsem dělal Německo opravdu aktivně, jsem našel tak 3 (!!!!) Např: Měl jsem jednoho u kterého jsem kupoval BMW 320d. V telefonu mi nelhal ani slovo. Vše proběhlo na 1*. Když jsem k němu jel pro C-max, tak mi lhal ve všem co řekl. Dá se ovšem u nich smlouvat !?! Samostatnou kapitolou by mohly být kupní smlouvy. Nižší částka u kupní ceny se dá ještě přežít, ale horší je, pokud nechce vystavit „kupku“ vůbec, nebo do kolonky prodávající opíše posledního majitele z německého TP. A ještě lepší sranda je, když Vám dá prázdnou smlouvu se slovy: „Je to export, tak si tam napiš co chceš“. To abych se bál jet s tím autem kamkoliv přes hranice s obavou, aby mi ho nesebrali. Prostě NEDOPORUČUJI.
c) Německý bazar: Tak to jsme pořád v bazaru, ale už je to několikanásobně lepší. Takového prodejce poznáte podle toho, že má v názvu německé příjmení a v lepším případě už má firmu (gmbh = česky s.r.o). Ten už to s podnikáním myslí vážně. Taky se najde mezi něma špekulant, ale je to přesně v obráceném poměru než u „talibanců“ Většinou do telefonu nelže. Hůř se s ním smlouvá a má vyšší ceny než „talibanci“, ale to je snad všem jasné, že za kvalitu se platí. Taky je to horší z dorozumíváním. Zatím co u „talibanců“ se dá domluvit i po telefonu „rukama/nohama“, tak u němce je to horší. Tady bych doporučoval slušnou němčinu. Takže bych jako jednu z možností DOPORUČOVAL
d) Autorizovaný prodejce: Co dodat. Ve většině případů musí dodržovat standarty automobilky pro ojeté vozidla. Prodávají „mit garantie“ (o tom se později pobavíme více v sekci „telefonujeme“). Auta mají vysokou prodejní cenu, která se „nedá“ usmlouvat (50-100€). Absolutní dokonalost v administrativě (smlouvy, potvrzení o zaplacení, TP, odhlášky). Jako nevýhodu bych poznamenal menší pružnost. Jednají s vámi zaměstnanci, kteří nemají potenciál prodejních dovedností českého bazaristy. Oni nechápou „spekulování, handrkování“, Za to Vám nabídnou opravdu poctivé auto. Já osobně vozím z „hauzů“. A při dovozu na objednávku vysvětluji lidem, že připlatit se jim vyplatí. A jak je poznáte? Už z fotek !!! Nutná perfektní znalost Němčiny, protože se většinou dovoláte na recepci a dále se necháváte přepojovat. Pokud je nedejbože auto zahrnuto ještě v nějakém prodejním programu typu VW First Class, Premium Selection, tak máte vyhráno !!!!!!

To je vše k 1.kapitole „hledáme“. Příště napíšu o „telefonujeme“, kde popíšu, jak se má telefonovat a na co se hlavně ptát, ať nejedete zbytečně a věřte, že je toho dost.

Djeme tomu, že jsme ve fázi, kdy jsme si vyhlédli favorita a budeme volat ……ááááá moje milovaná činnost…..

2. Telefonujeme.
2a) Jak se telefonuje
2b) Otázky

2a) Jak se telefonuje: Většinou máme na výběr číslo pevné linky a mobilu. Někdy ovšem jen pevné linky a to platí zejména u „hauzů“, ale i tam může být výjimka. A jak poznáme číslo? U inzerátů je uvedeno většinou ve formátu +49 (0) xxxxxxxxxxx. Ta 0 v závorce se z ČR nevytáčí (vynechává se). Hned za tou nulou se dá odhalit číslo mobilu. Takže pokud je za 0 číslovka 1, tak je to číslo mobilu (178,176,163 atd). Zbytek jsou pevné linky. Doporučuji tedy volit mobil, ale pokud není uvedený, nic se neděje.
Vytočili jsme tedy číslo a čekáme na uvítání druhé strany. U „talibanců“ obvyklé „JA“ u lépe vychovaných „Hallo“ u „hauzů“ Autohaus Fischer - Guten Tag – Gabriele Gottwald. Představíme se a začínáme se ptát.
2b) Otázky:
1) Mám zájem o Ford Focus 1,6, stříbrná barva (pokud je v inzerátu uvedeno ev.číslo vozidla, tak ho řekněte). Je vozidlo ještě volné? Odpověď bude ANO
2) Chci se zeptat na stav. Zajímá mě, jestli je auto nebourané, nemá na sobě nějaké poškození, rýhy, boule, korozi. Motor pracuje bez chyby? Klima je funkční? – dejme tomu, že to bude v pořádku a můžeme pokračovat
3) Teď přichází na řadu servisní knížka = je dobré vědět, jak je vedena a při jakých km, byl dělán poslední servis.
4) Dále by jsme měli vědět, jestli je vozidlo už od novoty německé, nebo se jedná o reexport (to je důležitý dotaz, protože se množí dovozy do Německa)
5) Důležitý dotaz je na technický průkaz. Zejména jestli je už odhlášený a taky jestli je k mání přímo s vozidlem …a proč? Protože zejména „hauzy“ mají TP deponovány v bance, protože jim banka financuje skladové zásoby a TP uvolní až v době, kdy ji prodejce půjčené prostředky vrátí a to se děje až po zaplacení zákazníkem. U „hauzů“ s tím nemám problém a vždy jsem ho dostal nejpozději do 4 dnů poštou, ale v bazarech bych měl strach.
6) Cena. Je důležité vědět, v jakém režimu je vozidlo prodáváno. Jestli je uvedena cena s DPH nebo bez DPH nebo je vozidlo v §25a = zvláštní režim. §25a je nejlepší varianta k nákupu vozidla. Nemáte v ČR žádnou zdaňovací povinnost (bazar pouze odvede DPH ze zisku). Soukr.osoba neodvádí nic.
7) U ceny nás ještě zajímá, jestli je „mit Garantie“. Pokud ano, máme šanci usmlouvat cenu o slevu, že to chceme bez záruky. Každý prodejce v Německu musí dát záruku 12 měs. a to se projevuje v ceně. „Talibanci“ to řeší „ohne garantie – fur export“ a záruka je pryč, ale „hauz“ ji dá. A my máme šanci jim vysvětlit, že záruku nechceme a radši chceme slevu. Pokud dávají záruku, tak ví, že auto je dobré a já radši chci mít 200€ k dobru na příp.opravy a navíc bych chtěl vidět, jak by jsme to jeli zpět reklamovat….
8) Pokud máme všechny tyto informace, jsme skoro na konci telefonátu. Už nám zbývá jen poděkovat a poprosit prodejce o strpení, že mu opětovně zavoláme a potvrdíme rezervaci, nebo mu oznámíme, že o vozidlo nemáme zájem. Rozloučíme se.

Teď je dobré si pořádně promyslet a zvážit info, které máme a rozhodnout se. Pokud vozidlo chceme, tak další postup probereme v kapitole „rezervujeme vozidlo“. Pokud vozidlo nechceme, nebo si nákup jakkoliv rozmyslíme, je slušnost prodejci zavolat a oznámit mu, že zájem pominul.

3. Rezervujeme

Toto bude rychlá kapitola, ale důležitá.

Opět tedy zavoláme prodejci a potvrdíme mu zájem o auto. Budeme žádat o rezervaci na co nejkratší období. Většinou se rezervuje na 24 – 48 hodin. Do té doby by jste měli být na místě. Já využívám následující postup.
1. Domluvím si s prodejcem termín rezervace.
2. Požádám ho o e-mailovou adresu nebo fax, kde mu pošlu osobní dokumenty (živnostenský list, občanku nebo pas)
3. Budu požadovat potvrzení rezervace přes mejl nebo fax.
4. Pokud budu převážet vozidlo po vlastní ose, zeptám se na postup, kterým se řídí při zajištění vývozních RZ (to podrobněji probereme v kapitole „jsme na místě“).
5. Důležité je zeptat se na provozní dobu prodejce, ať Vás nic nepřekvapí.
6. Připomenu prodejci, že rezervaci myslím na 100% vážně.
7. Poděkuji a rozloučím se slovy „ahoj ráno“.

Pokud jste narazili na seriózního prodejce, neměl by být ani v jednom bodě zádrhel. Někdo potvrzuje rezervaci přes SMS, i toto je možné. Takto to funguje u všech zmíněných typů prodejců. Někde více, někde méně, ale pokud se jedná o „hauz“, tak by to mělo probíhat přesně tak.

Jsme zhruba v půlce a chci připomenout, že toto je článek o tom, jak by to mělo probíhat. Né vždy to jde takto lehce, ale většinou se to moc neodchyluje.

4. Jedeme
4a) Před odjezdem
4b) Na cestě
4c) Při dojezdu

Asi si už říkáte, že zabíhám do nesmyslů, ale praxe mě přesvědčila, že to hodně lidí zanedbává a podceňuje.

4a) Před odjezdem: Asi největším oříškem před odjezdem, je směna Kč na €. V tomto případě máte možnost vyměnit v bance nebo směnárně. Mějte na paměti, že by bylo dobré si nahlásit předem výši směnné částky. Banku asi s požadavkem na 4000 € nepřekvapíte, ale směnárnu v „Tescu“ ano. Rozhodně nedoporučuji vyhledávat nestandardní směnu na ulici i když je lákavý kurz. Bankovky € jsou ve velké míře padělávány (hlavně bankovky 50 , 200 a 500 €) a takový „veksláci“ mají omezené možnosti to poznat. Taky se vyhněte kecům o levných směnárnách u hranic, kde Vietnamci/Číňani mění za bomba kurzy. Peníze mít budete, ale můžete o ně přijít (viz 4b „na cestě). Doporučuji tedy výměnu peněz u zavedené směnárny nebo banky, i když banka zrovna nemá nejlepší kurzy a ještě si účtuje 2% poplatek. Pokud měníte částku nad 4000€, tak je to určitě třeba nahlásit předem. Pamatujte taky na nějakou rezervu. Ať je z čeho tankovat a najíst se, příp. pro strýčka příhodu. Pokud plánujete převoz po ose, tak počítejte s cenou cca 120€ na značky (probereme v další kapitole) a pohonné hmoty pro 2 auta
Pokud tedy už máme v kapse i € bankovky, tak potom stačí už jen nastavit navigaci, pořádně si odpočinout – to platí i pokud nebudete řídit, protože Vám zaručuji, že budete po cestě tak nervózní, že oka nezahmouříte….
4b) Na cestě: Je potřeba si naplánovat trasu. Podle toho kde máte výchozí bod se naskýtají 2 možnosti. Buď přes Čechy (pro čecháčky, jihomoraváky a jihoslováky ), nebo přes Polsko (pro severomoravsky a „ostatní slováky“) Nebojte se přes polsko. Mají nové dálnice a zadarmo. Asi bych doporučil jet přes Polsko non-stop, ale zastávkou na velké benzince se nic nestane. Nezastavujte na tmavých odpočívadlech a hlavně neparkujte mezi kamiony. Rozhodně v Polsku nepřespávejte v autě.
Pokud jedete přes čechy, tak pozor na poslední benzínky u hranic. To se nejvíce týká právě těch V/Č směnáren o kterých jsem už psal. Operují tam bandy zlodějů, které Vás klidně oberou o peníze a ani to nepostřehnete. Oni sledují kdo mění a kolik mění. Je to výborně organizované a propracované. Vy si potom ještě odskočíte na záchod nebo na jídlo a máte po srandě. Kolega tak přišel o 10 000€ !! Rozhodně si peníze, kdykoliv když opouštíte vozidlo, uschovejte na těle. Nikdy je nenechávejte v autě a ani nenechávejte na sedadle nic, co by mohlo budit dojem, že by tam mohly být..
Německé dálnice jsou kvalitní, bezplatné a provoz ohleduplný. Dávejte si pozor na rychlost a dodržujte předpisy. Pokud pojedete normálně, nebude Vás nikdo zbytečně buzerovat a naopak se k Vám budou chovat slušně a i když se zapomenete včas zařadit do pruhu, tak Vám umožní přejezd – ani si to nemusíte vynucovat. Jde to automaticky.
Odpočívadla v noci projíždějí často policisté. Pokud jedete daleko do vnitrozemí (Dortmund atd) doporučuji si určitě udělat pauzu a vyspat se. Ještě za zmíňku stojí, že si ke spánku vybírejte odpočívadlo, které je umístěno za tzv „valem“ neboli náspem hlíny a není od dálnice odděleno jen tújemi a svodidly. Nemusím asi vysvětlovat proč, ale pro méně chápavé to má vliv na hluk od dálnice. Za valem se spí v klidu.
4c) Po dojezdu: Pokud přijedete v pracovní době prodejce, tak není problém, ale pokud dorazte o dost dříve, tak si dávejte pozor, kde odstavíte auto. V SRN se předpisy dodržují. Zejména v zimním období, ať Vás nenapadne odstavit auto u benzínky a nechat běžet motor, ať je teplo. Na to jsou Němci alergičtí a budete pod pohrůžkou pokuty vykázání (zbytečné problémy). Já to dělám tak, že dojedu na místo, omrknu jak to vypadá kolem a tradá mimo město na odpočívadlo (pokud je v blízkostí dálnice), pokud né, tak se snažím vyhledat okrajovou část. To neznamená, že zaparkujete za městem v lese.

5. Jsme na místě
5a) V první řadě
5b) U auta
5c) Administrativa

5a) V první řadě: Po příjezdu a zaparkování nezapomeňte poschovávat v autě hodnotné věci (Navigace, mobil, atd..). Peníze samozřejmě s doklady vezměte k sobě a hurá za prodejcem. Moje zkušenost hovoří takto: I když stojí rezervované vozidlo před vámi, tak ho neprohlížejte. Snažte se kolem projít s mírným „pokukem“ a zamiřte rovnou do kanceláře, nebo k prodejnímu pultu, kde vyhledáte prodejce. Pozdravíte, představíte se a sdělíte, že máte rezervováno to a to vozidlo. On vás k němu nasměruje s tím, že si hned od něho vyprosíte doklady k vozidlu (TP, servisku).
5b) U auta: Zachovejte chladnou hlavu a hlavně (!!!) nepřemýšlejte tak, že jste jeli daleko a musíte to za každou cenu koupit. Vždy uvažujte tak, že lepší pár tisíc prodělat za cestu, než desetitisíce cpát do oprav a jezdit po servisech. Vím, že to nejde tak lehce, ale já s takovou myšlenkou vždy usedám v ČR za volant.
Začneme kontrolou exteriéru. Projdeme kolem celého auta a díváme se na vady laku, kontrolujeme důkladně lak, jestli není v některých místech provedeno lakování. Pokud by jste našli zalakované smítko, zpozorněte. Zejména kdy prodejce tvrdil, že vozidlo je nehavarováno, tak důkladně prohlédněte okolí. Pokud by jste našli známky lakování na gumičkách, těsněních, plastech v okolí, tak je to důkaz, že vozidlo bylo lakováno, ale neodstrojováno, což Vás může uklidnit, že díl nebyl z auta dole a tím pádem se nejednalo o poškození velkého rozsahu (šlo o škrábanec). Dále se mrkněte na stav ze spodu. „Oranžová liška“ svědčí o tom, že vozidlo bylo provozováno v oblasti, kde se výrazně solí (SRN = auta z Bavorska, PSČ začíná číslicí 8) , nebo jezdilo poblíž moře. Mrkněte do TP na majitele a poznáte podle PSČ hned, kde jezdilo. Čisté auta jsou z oblasti 3,4,5, a dále z východu 0,1, ale tam je zase horší stav. 2 je Hamburk, 6 a 7 = Frankfurt a Stuttgart (taky není nejhorší), 8 Mnichov. Nezapomeňte na kontrolu pneu a hlavně rozměrů. Už hodně lidí se spálilo na tom, že auto přivezlo do ČR a byl problém, že rozměr pneu na vozidle neodpovídal alternacím v TP. Potom to budete přezouvat a peníze navíc. V SRN funguje STK (TUV) jinak = tam můžou jiné rozměry projít. U nás né!!. Otevřete motor. V první řadě opatrně šáhněte na motorové části (blok, výfuk). Pokud auto nejelo, MUSÍ být studený. Jestli není, tak pozor. Pátrejte, proč ho někdo startoval. Studený motor po nastartování nám hodně prozradí (hlavně diesel). Podívejte se na jeho vizuální stav, zejména úniky oleje, stav hadic, atd. Dále se porozhlédněte po čelní stěně, kde by měly být min. 2 štítky (nálepky) o klimatizace (druh a množství náplně) a výstražný štítek o ventilátoru. Pokud tam nejsou, zpozorněte a hledejte příčinu. Mrkněte do kufru na rezervu a zvedák. Pokud má vozidlo alu kola, mrkněte na šrouby. Můžou tam být bezpečnostní šrouby. Pokud ano, pátrejte po redukci.
Po ukončení prohlídky exteriéru se vrhněte na interiér. Zajímá vás stav. Mrkněte na popelník a přičichněte k zapalovači. Já jako kuřák klepu cigarety z okna, takže popelník mám čistý (zase mám opálenou sametku u okna), ale neznám kuřáka, který si někdy nezapomněl zapalovač a využil toho v autě. Pokud tedy nechcete kuřáka, tak takhle by jste ho mohli odhalit. Pokud je vozidlo vybaveno bočními airbagy, prohmatejte boky opěradel jestli tam je něco „tvrdého“ a hledejte taky označení airbag (buď z boku na potahu, nebo trčící štítek ve švu). Omrkněte pedály ve vztahu ke kilometům. Pokud se vám zdá více opotřebený volant, tak to nemusí jednoznačně svědčit o kilometrech. Hodně záleží, jak měl předchozí majitel agresivní pot na rukách. Dále taky je to materiálem. Např. u FF I a Astry H to trochu podcenili. Pokud v horní části volantu je vidět „pórovitý povrch“, tak to může být od sluníčka.
Zasuňte klíč a otočte do polohy zapalování. Sledujte kontrolky. ABS a Airbag, dobíjení musí svítit. Některé zhasnou samy a ostatní po nastartování. Zejména se zaměřte na kontrolku Airbag, ABS a ESP. Musí zhasnout relativně nezávisle na ostatních. Pokud evidentně některá zhasíná zároveň s jinou, tak bacha. Stává se, že se napojují na sebe. Po nastartování do 10 sekund nesmí už nic svítit a ani se znova rožnout.
Trvejte na zkušební jízdě. Při zkušební jízdě, se nesmí ozývat „pazvuky“. Maximálně sem,tam vrznutí plastu. Určitě sledujte boční zrcátka s ohledem na kouř za Vámi. Já, co jsem prodával auto, tak nikdo se do zrcátka nepodíval, jestli to za jízdy hulí. A pozor: Moje zkušenost hovoří, že při stojícím vozidle a sešlápnutí plynu se nemusí projevit nic. Až když se auto rozjede, tak „hulí“. Brzdy brzdí, atd, prostě sledujte co jste schopni odhalit. Vyzkoušejte klimu a pokud to půjde, tak ABS
Na závěr se kontroluje VIN s TP a hlavně přítomnost váhového štítku. Jedná se o štítek s údajem o homologaci, VIN a váhy vozidla. U FF I na čelní stěně v motoru u FF II na sloupku u spolujezdce. Homologace je ta směs čísel a písmen např e13*xxx/xxx. Dbejte na to, aby ta homologace tam byla.
5c) Administrativa: Celkem jednoduchá záležitost. Velký TP + malý TP. V malém TP musí být vyznačena odhláška (nechte si to ukázat). Kupní smlouva s plnou cenou + doklad o zaplacení. Pokud je vozidlo kupováno v §25a, určitě si to nechte do smlouvy napsat.

6. Vývozní značky
6a) Obecně
6b) Vyřizujeme

6a) Obecně platí, že pokud si chceme vozidlo převézt po vlastní ose, potřebujeme vývozní značky. Teď budu psát, jak se to vyslovuje (buď „kurckenzajchen“, nebo „collkenzajchen“). Stačí říct jedno z těchto slov a průměrný „Talibanec“ bude vědět o co jde. Značky mohou být žluté nebo červené. Označuje se tak barva pruhu, který je umístěn na levém kraji a je v něm číselně vyznačena platnost značky (5, 10, 15, 30 dnů)
A teď POZOR: Talibanec vás bude přesvědčovat, že vám žlutá značka stačí (stojí cca 80€ vč pojistky na 5 dnů) = TO NENÍ PRAVDA a je to pouze mýtus. Kdo chce ušetřit, tak jezdí na žluté značce s domněním, že vstupem do Šengenu nám žlutá značka stačí. Omyl. Žlutá značka platí jen na území SRN (slouží k převozu aut v rámci SRN) a překročením hranic její platnost zaniká a tím pádem není vozidlo na našem území zákoně pojištěno (Policie ČR to přehlíží, ovšem pouze do doby, pokud nezpůsobíte nehodu). Z toho vyplívá, že si musíte vyřídit značku červenou. Její platnost je min. 15 dnů a stojí od 150 – 200 €. Máte ale klid. S touto značkou můžete po celou dobu platnosti jezdit po celé Evropě.

6b) Slušný prodejce vám s vyřízením pomůže. Není to nic složitého a proto, pokud by se vám stalo, že prodejce bude neochotný, tak nevěšte hlavu.
V první řadě musíte zjistit adresu dopravky neboli „culasungštelle“. Všude kolem tohoto úřadu jsou prodejny nebo kiosky s nápisem „schilder“ neboli „šilder“ (tam se vyrábějí značky a vyřizují pojistky) Takže vejdeme do kterékoliv této prodejny a poprosíme o tzv „dopelkarte“ a uvedeme počet dní. Předložíme pas nebo občanku. Gertruda za pultem nám vystaví zelenou kartu. Po obdržení karty se přesuneme na úřad vedle a u přepážky si vyřídíme číslo RZ. Obdržíme ho na papírku. Odebereme se zpět do prodejny a předložíme Gertrudě lístek obsahující znaky RZ a ona nám tuto RZ vyrobí/vyrazí (značky se skutečně v SRN vyrábějí na míru). Pokud už máme i RZ, tak teď se pokračuje dle zvyklosti úřadu a to sice tak, že potřebujeme ještě vylepit na RZ tzv.plaketu s logem města a úřadu. Některé úřady fungují tak, že značky zanesete zpět na přepážku a plaketu vylepí a některé zase tak, že RZ připevníte na auto a úředník přijde k autu a chce kontrolovat VIN. Každopádně závěrem po vylepení plakety je předání potvrzení o přidělení RZ a vrácení vám zpět všech dokumentů (malý a velký TP). A máme HOTOVO.

Na obrázku vidíme příklad vývozní značky. Vidíme červený pruh s vyznačením platnosti. V 1.řádku je den, ve druhém měsíc a ve třetím rok do kdy RZ platí a taky vidíte malou plaketu vedle písmen BO

Příloha:

rz_vyvoz.jpg [ 52.67 KiB | Zobrazeno 26507 krát ]


Můžete vyrazit směr ČR. Cesta zpět se řídí opět stejnými pravidly jako cesta tam s rozdílem, že auto neznáte a proto si ho pořádně „osahejte“ než vyrazíte na německou dálnici a dáte mu „kačamore“

7. Co dělat po návratu do ČR
7a) dovozové STK
7b) vyřízení TP
7c) přihlášení vozidla

7a) Pevně věřím, že jste se dostali v pořádku domů. Teď už Vás čeká jen pár formalit. Nejprve je potřeba vyhledat stanici STK, kde provedou měření emisí a dovozovou STK.
Ceny těchto úkonů se můžou lišit. Emise se pohybují v rozmezí 300 – 500 Kč benzín a 550 – 750 Kč diesel. STK stojí 1400 – 2000 Kč
U STK bych se ani moc nezastavoval, protože to je shodné s normálním STK až na to, že se vystavují jiné protokoly. Jedná se o dokumenty, které obsahují veškeré údaje potřebné k vystavení českého TP. Ke všem úkonům na STK a ME potřebujete originál velký a malý tp ze SRN. Pokud budete mít i COC list, tak ho určitě předejte technikovi (ulehčíte mu tím práci)
Jediné co může být problém je fotodokumentace vozidla, ale o tom se rozepíšu v sekci 7b – vyřízení TP.
U emisí bych se trochu pozastavil. To je oříšek. Nevím, jak to decentně napsat, ale majitelé dieselových motorů by měli zbystřit. Benzínové motory jsou OK, ale u dieselů nám naše zákony nařizují provádět toto měření způsobem, který je pro motor spíš týráním, než měřením (v SRN jsou tyto zkoušky k motorům ohleduplnější). V ČR min 3x a do plna a držet pod krkem………………….a a a a končím s diskuzí, protože dál by se začal porušovat zákon a proto je na každém z Vás, jak si to zařídíte, ale věřím, že stanice měření emisí jsou v ČR poctivé a zákony neobcházejí ….
Na většině STK máte dovozové protokoly vystaveny do 24 hod, ale do 3 dnů by to mělo jít i bez známostí.

7b) Pokud máme vše k dispozici, tak vyrazíme na „dopravku“. Budeme potřebovat tyto dokumenty:
- žádost o schválení tech.způsobilosti (viz příloha)
- Technický protokol o schválení (vystaví STK)
- Protokol s tech.údaji (vystaví STK)
- Protokol o STK (vystaví STK a jedná se o klasiku, kterou známe z normálního STK)
- Protokol o měření emisí
- Originál TP a OTP ze SRN
- Doklad o nabytí (kupní smlouva ze SRN)
- Občanský průkaz
- Pokud jste auto dovezli na IČ tak ještě živnostenský list nebo výpis z obchodního rejstříku
- Fotodokumentace (zhotoví STK)
POZOR: Některé úřady vyžadují fotodokumentaci vozidla s razítkem STK. Zavolejte si na příslušný úřad ve vašem bydlišti a zeptejte se, jestli toto budou vyžadovat. Např. Opava to nechce a Ostrava ano. Jedná se o fotky auta a fotky VIN a štítků vytištěny na papíře (může být i černobíle) s razítkem příslušné STK.

Příloha:
zadostTPprazd.doc [43 KiB]
604 krát


Pokud máte všechny tato dokumenty pohromadě, tak hurá na odbor dopravy k technikům a oni Vám vystaví český TP. Není to hned. Po extrémní známosti do 1 hod, po normální 24 hod, když natrefíte na hodného úředníka tak do 2 dnů a když budete prudit a kazit jim náladu tak za měsíc. Cena za TP je 1500 Kč.

7c) Pokud obdržíte TP, tak se jen přesunete k jinému okénku, kde sídlí registr vozidel a můžete auto přihlásit.
Budete potřebovat:
- žádost o registraci (viz příloha)
- Velký TP
- Protokoly o STK a ME (musí Vám technici vrátit s TP)
- Doklad o nabytí (kupní smlouva)
- Evidenční kontrola (je součásti dovozového STK. Pokud ale vozidlo přihlašujete na jinou osobu než která auto dovezla, budete potřebovat novou „evidenčku“)
- Zelenou kartu (povinné ručení)

Příloha:
Prihlaska_k_registraci_vozidla_do_RSV.pdf [60.09 KiB]
405 krát


Cena za přihlášení je 800 Kč.

Obdržíte RZ a vylepí vám známky STK a Emisí. Připevníte RZ na auto a už si jen užíváte nového přírůstku ve Vaší rodině.

PŘEJI HODNĚ ŠTĚSTÍ.

[martin_100]

Krásnej rozbor!

K ty známosti....no když sem přihlašoval Translapa s čerstvou dovozovkou tak sem měl za 20 minut značku a český noty v ruce bez známosti

[Merlin]

Díky Rudovi za podrobnej popis... asi i mně se na podzim bude hodit si to zopáknout..

U toho přihlašování a známostí taky záleží na místě... u nás na malým městě to taky bylo v mžiku..

Pic, Merlin.