Hele, tady ty orgie s barvami jsou mi povědomý... A to nemáme ten hochdach. To je věčné balancování mezi originální barvou a tou hezkou...

Jo, jak já ti chlape rozuměl, když jsi tu o té barvě mudroval .

Zdarec vespolek. Zase trochu popojedem, co vy na to?
Repaplechy na okapnice Hochdacha jsou jen rovné profily v délkách 1250mm. Délka okapnic na autě je nějakých +- autobus 3,4m => potřeba je toho 6ks a je s tím slušná prcanice napojovat a dosochat konce.
Ještě tady asi připomenu, že náš žolibus měl vyhnilé jen okapničky a olezlé držáky střechy. Rám=tlustej plech byl zcela zdráv, tedy jsem objednával a ménily se jen 2 části z celkové sestavy 3ks repalrofilů. Ty sice stály asi 3/4 ceny, ale i tak se něco ušetřilo. Zároveň byl v relativně rozumném stavu přední lem nad čelním sklem. Na fotkách to sice moc dobře nevypadá, ale tam je to spíš způsobené tím, jak se to otvíralo jak konzerva. Když se mu dopřálo lehké porovnání, odrezení a trocha následné péče, vypadá docela dobře. Vzhledem k tomu, že je násilím zapertlován přes lem střechy a pak z těsnících + estetických důvodů přetmelen, řekl bych, že "pod tmel dobrý". Měnily se tedy jen ty okapničky + záplaty zadních rožků. No a takhle nějak to vypadalo:

Auto už je nějaký ten pátek vyspravený a napatlaný šedomodrou základovkou. To jsem nějak zapomněl vyfotit, snad mi to odpustíte. Možná to ještě doplním, pokud nebude na lepení, které předpokládám příští víkend, příliš kvalt.
V mezičase, co si otec hrál s okápky jsem se jal poladit zadní zakončovací plech střechy. Protože jsem si na první dobrou myslel, že plech byl původně zalaminovaný ve střeše, a bude tedy třeba opravit laminát, jsem se vybaven laminovací sadou pustil do rekognoskace. Krycí přelaminování šlo velmi lehce odtrhnout na poté na mě plech ze střechy v podstatě sám vypadl. Laminování plechu mi bylo bráškou vcelku razantně rozmluveno, nakonec i původní řešení lepidlem bylo jasným signálem, že to možná nebude nejlepší nápad. Přece jen se borci z Westfalie něco málo nalaminovali a kdyby to mělo zalaminované fungovat, s lepidlem by se asi netrápili.
Zalepení na tupo se mi však stále příliš nepozdávalo, zejména proto, že evidentně až tak dobře nefungovalo ani v profesionálním podání. A tak jsem se, ač nerad, nechal umluvit na pojištění spoje šrouby.
Očistil jsem tedy střechu od původního lepidla. Vyrovnal, odrezil jsem plech a natřel dvěma vrstvami suříku. Provedl jsem orientační spasování a svrtání 4 kusy nerez vratových šroubů M6. Na závěr jsem to celé napatlal dvousložkovým konstrukčním epoxy lepidlem Würth Powerbond, stáhl k sobě a lepidlo dopatlal zvenčí do parády a zvnitřku trochu do vrstvy. Od krycího laminátu jsem upustil, neb původní tam byl doslova na dvě věci a navíc akorát zbytečně zakrýval skutečný stav spoje.
Hlavičky šroubů se mi sice pranic nelíbí, ale spoléhám na to, že zalakované nebudou tolik bít do očí a postupem času je snad rozdejchám .

Stav plechu po vypreparování: Očištěno, odrezeno a odmaštěno, připraveno na suříkový základ:

Střecha očištěná od zbytků původního lepidla: Spasování a svrtání šrouby:

A slepeno:

Použité lepidlo:

V mezičase, kdy jsem čekal na opravu okápků a nalakování střechy jsem si vyrobil montážní platle na markýzu. Původní plán byl z nerezu s navařenými maticemi, ale nakonec jsem si to opět nechal rozmluvit a udělal to z 2mm hliníku s nýtovanými maticemi. Platle plánuji přilepit z vnitřku střechy aby se laminát pěkně stáhl mezi plechy, nekroutil se a neteklo tudy dovnitř. Tady výsledek: Zároveň při poslední návštěvě došlo k otočení a zmobilnění střechy, aby se dala konečně hodit do laku.

Tím jsem v podstatě srovnal informační skluz na aktuální stav. Respektive na stav, jehož jsem byl naposledy svědkem. Dnes mi totiž přišel z jč velmi potěšující obrázek: Vypadá to, že o víkendu se bude konečně lepit .