2020 - Alpenfahrt
Napsal: ned 26. led 2020 22:49:55
Ahoj Všem!
Tak se nám tak stalo, že jsme si vyšetřili pár dní k oddechu během této podivné zimy. O oddech tedy vskutku nešlo, spíš by se to dalo nazvat pouhou změnou lokace. Zkrátka a dobře jsme se s Julčou rozhodli již dále nečekat na sníh a vyrazit za ním. Naskládali jsme tedy těch našich pár švestek do Modrýho a na pár dní se zdejchli do Alp.
Máme kamarády v blízkosti Zell Am See, tak jsme si řekli, že je trochu zkontrolujem. Nakonec jsme se viděli jen s jedním a ještě až úplně nakonec, ale i tak jsme se tam na pár dní zapomněli. Venda, se kterým jsme pak na závěr zašli na pivo nám poradil lokalitu Weisssee a tak jsme nelenili a vyhnali Modrýho až do 1500 m n.m. do Enzingebodenu.
První den byl ve znamení rozcvičky a vyšlápli jsme si na dohled od Rudolfshutte do cca 2300 m n.m. Tím jsme si tak nějak sobecky ospravedlnili zítřejší výjezd tamtéž lanovkou.
Druhý den byl totiž ve znamení výstupu na Sonnblick a tak jsme si chtěli úvodní nudnou etapu po sjezdovkách ukrátit. Přecijen je rozdíl plahočit se na lyžích z 1500 nebo 2300 m do 3088 m n.m. A tak následujeme větší či menší skupinky a i my se dostáváme na vrchol Stubacher Sonnblick a hrdě se fotíme s tibetskou vlajkou, nu jinou ani tu naši jsem bohužel v batohu nenašel. Pak už jen frčíme dolů a než se nadějeme, nenadále si cestu trochu natahujeme výletem až na jezerní hladinu pokrytou mocným ledem. Do údolí už dojíždíme těsně před setměním a s vděkem berem možnost přespání v místním Gasthausu.
Třetí den nás už čekala taková krkonošská klasika. Pět set vejškovejch metrů se vším. Jakmile jsme vylezli z lesa, o slovo se přihlásil vítr a tak na dohled od hráze jezera Taurenmoss See otáčíme a jedem místy mezi smrčky dolů.
S Vendou nakonec zajdem na pivko až dole v údolí a jen koukáme, jak rychle se dokáže ztratit rtuť z trubice. Ráno už jen zabalíme a valíme zpátky svátek nesvátek.
Tak ať Vám také tak pěkně vrní, alespoň ve snech, Merlina a Julča.
Tak se nám tak stalo, že jsme si vyšetřili pár dní k oddechu během této podivné zimy. O oddech tedy vskutku nešlo, spíš by se to dalo nazvat pouhou změnou lokace. Zkrátka a dobře jsme se s Julčou rozhodli již dále nečekat na sníh a vyrazit za ním. Naskládali jsme tedy těch našich pár švestek do Modrýho a na pár dní se zdejchli do Alp.
Máme kamarády v blízkosti Zell Am See, tak jsme si řekli, že je trochu zkontrolujem. Nakonec jsme se viděli jen s jedním a ještě až úplně nakonec, ale i tak jsme se tam na pár dní zapomněli. Venda, se kterým jsme pak na závěr zašli na pivo nám poradil lokalitu Weisssee a tak jsme nelenili a vyhnali Modrýho až do 1500 m n.m. do Enzingebodenu.
První den byl ve znamení rozcvičky a vyšlápli jsme si na dohled od Rudolfshutte do cca 2300 m n.m. Tím jsme si tak nějak sobecky ospravedlnili zítřejší výjezd tamtéž lanovkou.
Druhý den byl totiž ve znamení výstupu na Sonnblick a tak jsme si chtěli úvodní nudnou etapu po sjezdovkách ukrátit. Přecijen je rozdíl plahočit se na lyžích z 1500 nebo 2300 m do 3088 m n.m. A tak následujeme větší či menší skupinky a i my se dostáváme na vrchol Stubacher Sonnblick a hrdě se fotíme s tibetskou vlajkou, nu jinou ani tu naši jsem bohužel v batohu nenašel. Pak už jen frčíme dolů a než se nadějeme, nenadále si cestu trochu natahujeme výletem až na jezerní hladinu pokrytou mocným ledem. Do údolí už dojíždíme těsně před setměním a s vděkem berem možnost přespání v místním Gasthausu.
Třetí den nás už čekala taková krkonošská klasika. Pět set vejškovejch metrů se vším. Jakmile jsme vylezli z lesa, o slovo se přihlásil vítr a tak na dohled od hráze jezera Taurenmoss See otáčíme a jedem místy mezi smrčky dolů.
S Vendou nakonec zajdem na pivko až dole v údolí a jen koukáme, jak rychle se dokáže ztratit rtuť z trubice. Ráno už jen zabalíme a valíme zpátky svátek nesvátek.
Tak ať Vám také tak pěkně vrní, alespoň ve snech, Merlina a Julča.